Vliv stresu na hubnutí

Jste perfekcionistky, které se příliš snaží? Vliv stresu na hubnutí

Tohle video je určeno primárně ženám, které se příliš snaží. Může náš přílišný ženský perfekcionismus, přičinlivost a někdy až urputnost o to být ve všem dokonalé mít vliv na to, zda hubneme rychle, pomalu nebo vůbec ne? Jsem přesvědčena, že ano. Tohle nastavení totiž působí v našem těle chronický stres. Původně to měl být krátký příspěvek na facebook, jenom takový tip na jednu skvělou knihu, která mi změnila život. Ale jak jsem ho začala psát, nedalo se to zastavit. A tak z toho vzniklo tohle povídání, kde bych ráda ukázala na jasné souvislosti mezi naším perfekcionismem, z něho vyplývajícím stresem a schopností či neschopností těla hubnout.

Do poradny za mnou přichází mnoho žen, kterým se běžnými dietami nedaří hubnout. V programu Metabolic Balance® jim nastavíme individuální jídelníček na základě laboratorních hodnot, zdravotní anamnézy, tělesné analýzy a stravovacích zvyklostí a hubnutí se většinou moc pěkně rozběhne, ALE! Občas se stane, že to nejde úplně podle očekávání. Jde to buď příliš pomalu a nebo to delší dobu “stojí” a to i přesto, že strava je nastavena optimálně a individuálně, tak jak tělo každé ženy potřebuje.

V čem je tedy problém?

Těch důvodů, které nám “háží vidle” do hubnutí, je samozřejmě mnohem víc a většinou jsou to jejich kombinace. Jedná se např. o nedostatečný spánkový režim, porušování metabolicky vstřícných pravidel, nulový pohyb, ale velmi často za zpomalené hubnutí může také vysoká míra chronického stresu, který ve svém životě prožíváme. Málokterá z nás si to chce přiznat. A tak mnohdy ani nevíme, že žijeme v neustálém tlaku samy na sebe. Chceme být prostě dokonalé. Chceme zvládat vztah, děti, rodiče, domácnost, práci, přátele, realizovat svá přání a schopnosti a stále se snažíme aby všichni kolem nás byli šťastni. Chceme být prostě ve všem perfektní. Chceme být pro všechny pevnou oporou, která se nikdy neviklá a nikdy nespadne.

Vliv stresu na hubnutí

Chcete zvládat vztah, děti, rodiče, domácnost, práci, přátele, realizovat svá přání a schopnosti a k tomu všemu se ještě snažíte aby všichni kolem nás byli šťastni?

Ale je to vůbec možné bez naprostého vyčerpání, ztráty sebeúcty a hlubokých pocitů viny?

Těžko… Velmi zjednodušeně řečeno, chronický stres na biochemické úrovni podporuje vyplavování stresových hormonů, které brání tělu spalovat tuky a také podporují pocit hladu. Bývá to častý důvod, proč se mnohým ženám nedaří zhubnout i když mají perfektně nastavený jídelníček. Bývá to také důvod, proč ženy prožívají tlaky, návaly, úzkosti, v noci se budí, bolí je celé tělo apod. Tohle všechno totiž avizuje, že jedeme na své rezervy, které se mohou rychle tenčit.

Tělesnou baterii máme jenom jednu, a když se vybije, je třeba ji okamžitě dobít. Zajímavé je, že pokud se nám vybije mobil, hned ho běžíme dobít. Ale od svého těla očekáváme, že bude fungovat i s vybitou baterií. Ale nebude! Většina žen jede naplno dál, jede na úplně vybitou baterku a tělo zažívá chronický stres. No a hádejte jak tohle může skončit… Psychika je velmi silný faktor, který ovlivňuje to, jak se cítíme, jak vypadáme a jak se nám celkově daří a ať se nám to líbí nebo ne, tak i to, zda hubneme snadno, pomalu nebo vůbec.

Jedna věc ovlivňuje druhou.

Jsme-li ve stresu, naše tělo to prostě pozná a to i v případě, že my samy o tom nevíme. Stres je situace, kdy často neuvažujeme reálně. Naše mysl je zamlžena. Stejně tak se chová i naše tělo. Přirozeně se chce připravit na krizové období. Stresem se zpomaluje náš metabolismus a tělo si pro případ krize ukládá více tukových zásob. Navíc my samy často stresu nahráváme, protože proti němu bojujeme nevhodným jídlem nebo alkoholem. Pokud jde o stres krátkodobý, většinou se naše mysl i tělo rychle dostanou do rovnováhy. Procházíme-li však stresem dlouhodobým, nastává problém, kdy si nerovnováhou můžeme přivodit řadu zdravotních problémů. Jedním z nich je přibírání na váze a neschopnost těla hubnout, tedy spalovat tuky.

Každý den ve stresu se sčítá

Každý den, který prožijeme ve stresu, zvyšuje tvorbu stresových hormonů, jako je kortizol, kortizon, adrenalin, stoupá cholesterol a triglyceridy, zvyšují se hodnoty inzulínu, které způsobují, že se v tukových buňkách ukládá opravdu velké množství energie. A naopak – pokud máme permanentně zvýšené stresové hormony, tak klesají hormony HGH, DHEA, tělo netvoří dostatečné množství MELATONINU a není schopné odbourávat tuky – tedy není schopné hubnout.

Poznámka: HGH je hormon, který odpovídá za růst organismu, štěpení tuků a metabolismus bílkovin, stimuluje růst svalové hmoty, snižuje hladinu cukru v krvi. DHEA je hormon, který hraje důležitou roli v metabolismu tuků, má příznivé účinky na imunitu, oběhový systém, látkovou výměnu a činnost mozku. Melatonin je hormon mládí a svěžesti. Je důležitý jako antioxidant zejména pro mozek, zpomaluje známky stárnutí, snižuje cholesterol v krvi a pomáhá vyrovnávat průtokové vlastnosti krve. Podporuje funkci štítné žlázy, zvyšuje produkci růstového hormonu a celkově podporuje imunitu organismu. Snižuje stavy úzkosti, zejména v noci. Ovlivňuje také metabolismus tuků a bílkovin, tedy hubnutí.

Krátce o stresových hormonech

  • Adrenalin uvolňuje nashromážděnou energii, která má pomoci našemu tělu z ohrožující situace utéct nebo zabojovat. Většinou ale zůstaneme sedět na zadku, nikam neutíkáme, s nikým se nepereme a tak nevybouřený adrenalin působí v těle pěkně destruktivně.
  • Kortizol se domáhá doplnění energie bez ohledu na to, kolik kalorií bylo ve skutečnosti vydáno a upozorní tělo aby jedlo, hodně jedlo. Dokud stresové podněty přetrvávají, přetrvává i zvýšený kortizol, aby vám hlad připomínal. Čím více kortizolu, tím méně testosteronu, což může vést k úbytku svalové hmoty. Čím méně svalů, tím méně „spaloven tuku“. Příliš vysoké hladiny kortizolu podporují tedy tělo v ukládání tuku, obzvlášť toho útrobního (viscerálního), který se považuje za vysoce nebezpečný, protože obaluje a prorůstá naše životně důležité orgány, ovlivňuje krevní obraz, zvyšuje hladinu cholesterolu a inzulinu a dláždí tak cestu do pekel srdečních chorob a diabetu.
  • A inzulin? Pokud máme v důsledku stresu v krvi i vyšší množství inzulínu, může docházet k vyčerpání slinivky a také k pověstným záchvatům hladu (to určitě dobře znáte, ve stresu sáhneme velmi snadno po nějaké sladkosti).

Dokud stresové podněty přetrvávají, přetrvávají zvýšené i stresové hormony, které negativně ovlivňuje hubnutí.

Bylo prokázáno, že dlouhodobě zvýšené hladiny kortizolu a inzulinu v krvi, které jsou spojené s chronickým stresem, mají na naše zdraví velmi negativní účinky. Může dojít k poruchám kognitivních funkcí, k potlačení činnosti štítné žlázy, k nerovnováze cukru v krvi (hyperglykémie), ke snížení hustoty kostí, ubývání svaloviny, ke zvýšení krevního tlaku a snížení imunity a dalším zdravotním problémům. Mezi ně patří i přibírání na váze a to hlavně v oblasti břicha. Takže asi tak…

Cílem je tedy udělat vše pro nastolení hormonální rovnováhy.

Dokud je čas, je třeba tohle své sebezničující počínání změnit

Pokud se vám podaří eliminovat zdroje dlouhodobého stresu, který mimo jiné může pocházet z přílišných nároků, které samy na sebe klademe, z přílišné snahy dostát svému obrazu dokonalosti, nejen že se vám uleví, ale budete i snáze hubnout, a místo stresu prožívat pohodu a daleko hlubší radost. Kniha Ženy, které se příliš snaží, kterou vám v tomto povídání chci doporučit, je prostě parádní, inspirující čtení, plné osobních příběhů, AHA momentů, které vám mohou pomoci uvidět ten absolutní a nereálný nárok, který samy na sebe klademe.

Když jsem ji před mnoha lety sama četla, řešila jsem, jak předejít syndromu vyhoření, který mi díky mému vlastnímu perfekcionismu hrozil. Tři děti, dvě až tři práce, partner, zvířata – chtěla jsem být dokonalá máma, skvělá partnerka, nejlepší v práci, mít naklizenou domácnost, přála jsem si aby všichni kolem mě byli šťastní…. Byla jsem v tom dobrá, makala jsem jako fretka a samu sebe jsme přesvědčovala, že to s úsměvem na rtech zvládám. Bavilo mě to a byla jsem na sebe pyšná.

Cítila jsem jako křeček v kolečku

Postupem času jsem ale stále více získávala nepříjemný pocit, že jsem jako křeček v kolečku, že se nemohu zastavit, že nemám ani chvilku na spočinutí, na přečtení knížky – lenošení prostě nebylo na mém seznamu. Tam bylo jen „hafo“ úkolů, které jsem večer chtěla mít, jako ta správná a dokonalá žena, všechny do jednoho splněny. A u toho všeho jsem se musela ještě pořád usmívat a být šťastná…

Vydržela jsem to hodně let, asi 17! A najednou to nešlo dál. Ten pocit, že se nemohu nikdy zastavit, protože bych selhala v očích svých i druhých, ten mě ničil. Nemohla jsem v noci spát, i když tělo bylo vyčerpané a spánek potřebovalo. Byla jsem úzkostná, plačtivá, vzteklá, unavená, cítila jsem vyčerpání. Vyčítala jsem okolí, že mi s ničím nepomáhá, ale neviděla jsem, že ty nároky a všechny ty úkoly na papírku, jsem si na sebe vymyslela sama. Manžel i děti mi říkali: „Vždyť tohle všechno, co děláš, po tobě přece nikdo nechce. Proč to děláš? Vždyť nemusíš!“ Když jsem viděla na lednici „papírek“ se svými úkoly na druhý den, chtělo se mi zvracet.

Cítila jsem se jako křeček v kolečku. Měla jsem pocit, že se nemohu nikdy zastavit.

Pomohla mi tahle kniha

Abych se konečně zastavila, vzal mě tenkrát můj muž na dovolenou do Egypta, takovou tu “lehací”, kde není možné nic jiného dělat, než se povalovat na lehátku a koupat se. Byl to záměr. A právě na tuhle dovolenou jsem si tenkrát vezla knihu od Kevina Lemana Ženy, které se příliš snaží. Po dlouhé době jsem měla čas a prostor číst.

Musím říci, že tahle kniha mi zachránila život. Provedla mě prvními obtížnými krůčky k přijetí vlastní nedokonalosti. Uvědomila jsem si, že jsem to jen a jen já, kdo může ovládat ten svůj bláznivý perfekcionismus.

Co jsem změnila

Začala jsem se tedy učit naprosto nové dovednosti. Místo toho abych usilovala o svých 100% dokonalosti, úmyslně jsem se snažila, na základě doporučení z knihy, o pravý opak. Nejprve jsem snížila nároky na sebe na 80%, potom na 60% a nakonec na 40%. Postupně jsem se přestala bát snažit se o “průměrnost”. Přiznávám, vyžadovalo to velkou odvahu, ale v konečném výsledku to bylo prostě ohromující. Začalo mě zase těšit všechno, co dělám, do života se mi vrátila radost, pohoda a klídek a paradoxně jsem se stala mnohem víc produktivní, než před tím.

Začala jsem si plánovat pravidelně čas pro sebe a svoji regeneraci. Začala jsem chodit pravidelně 1 – 2x týdně na masáže, které mi hodně pomohly s uvolněním a takovým tím „vypnutím“ – křeček v kolečku se zastavil. Ohromně mi také pomohlo otužování v ledové vodě podle Wim Hof metody, které mě naučilo zpracovat a transformovat snadno jakýkoli stres, dosáhnout během chvíle hlubokého vnitřního klidu a umět se ve stresových situacích pohybovat s přijetím, skutečným klidem a nadhledem.

Tak vám chci je říct, nebojte se, že když snížíte nároky na sebe, tak se automaticky změníte v povaleče a lajdáky. Ono to totiž funguje tak, že typická perfekcionistka může sice snížit své nároky, ale úplně je zahodit? Nikdy! Takže přestaňte se snažit dělat „příliš mnoho a příliš rychle“. A věřte mi, budete tak příjemně “akorát”.

Přestaňte se snažit dělat „příliš mnoho a příliš rychle“. Budete pak příjemně “akorát”.

Budete mít víc času samy na sebe, z vašeho života zmizí ten chronický stres, tlak a myšlenky typu, že pořád něco nestíháte. No a díky tomu se dostanete nejen do psychické pohody, ale i do té biochemické, což může znamenat, že budete i lépe hubnout. No a to je velké vítězství. Takže tuhle knihu, Ženy, které se příliš snaží, opravdu upřímně, ze srdce doporučuji všem “perfekcionistkám”, dříve než vyhoříte.

Bára Wolfová Balcarová - poradce Metabolic Balance

Zbavíte-li se stresu, budete lépe hubnout. Přestaňte se snažit dělat „příliš mnoho a příliš rychle“. Budete pak příjemně “akorát”. (Foto by Javor Divotvor)

Bára Wolfová Balcarová
Jmenuji se Bára a mojí profesí a zároveň i velkou vášní je zdravé jídlo, které ctí a respektuje individuální potřeby našeho těla. Jsem nutriční specialista a zároveň pracuji jako odborný výživový poradce při unikátním německém výživovém projektu Metabolic Balance®. Pomohu vám porozumět jedinečným potřebám vašeho těla, naučím vás vycházet svému tělu vstříc, a díky tomu uvést vaše hormonální reakce těla do rovnováhy, podpořit zdravý metabolizmus a zároveň získat optimální váhu. Můj příběh si můžete přečíst zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů